Jak se jí na expedici… vajíčka na mnoho způsobů, maso pro psy, ale i hranolky a melouny
O jídle na expedici bychom mohli popsat stovky stránek. Zkušenosti máme různé. Vajíčka na sto způsobů, maso pro psy, ale i hranolky a melouny.
Během expedice Muztagh Ata 7546 m – 2013 jsme se vykašlali na přípravu jídla v základním táboře a využili služeb čínské agentury. Měli jsme tak kdispozici jídelní stan a starost o jídlo převzal kuchař m - jménem Po. V Hindúkuši na expedici Noshaq 7492m - 2016, kam za pár měsíců odlétáme, čeká úplně jiný jídelníček.
A jak je v tom rozdíl? V prvním díle popíšu stravu v základním táboře.
Snídaně v BC Muztagh Ata:
Člověk se ráno probudil a čekal, až odbije deváté hodina, aby nakráčel do jídelního stanu, kde mu všechno přistálo pod nosem. Jako pečivo se podával buď sladký chléb nebo výjimečně lepjoška. Kdo tipoval, že k snídani budou vejce, většinou se trefil. Střídala se volská oka (jedno na člověka), sladký chléb obalovaný ve vejci nebo vejce vařené na tvrdo (opět jedno na osobu). Výjimečně jsme měli amolety s marmeládou a burákovým máslem. Ke konci pobytu nám kuchař Po připravil i smažené párky. Po jejich kvalitě a původu jsme raději nepátrali. Zkrátka stejně jako marmeláda, nescafé i párky byly „made in China“, ale přežít se na tom dalo. Zajímavější by možná bylo pátrání po tom, kde asi ty párky v bejzu kuchaři skladovali. Něco takového, jako je lednička, tam určitě nebylo a teploty přes den se někdy pohybovali hodně nad nulou, přesněji i kolem dvaceti stupňů.
Po snídani jsme odkráčeli za svými povinnostmi a nestarali se o to, kdo odnese a umyje nádobí.
Snídaně v BC Noshaq:
Ráno se probudíme a chvíli se budeme dokadovat, na kom je dnes řada, aby zašel pro vodu a dal ji vařit. Slabší jedinec nakonec ustoupí, vydá se pátrat po vodě. Studenou ledovcovou vodu v ešusu donese a začne vařit vodu na čaj, polévku či ovesnou kaši. V lepším případě budeme mít klobásu a suchary nebo polévky od Travellunche, v horším to bude čínská polévka se suchary. Po jídle se ujme druhý z dvojice ešusu druhý a vyrazí opět k vodě, aby v ledové a kalné tekutině nádobí umyl.
Oběd a večeře v BC Muztagh Ata:
Oběd a hlavně večeře už bývaly bohatší, ale až na drobné obměny plus mínus stejné – kupa rýže a brambory na loupačku. Párkrát byl oběd zpestřen těžko identifikovatelnou polévkou. Za pochoutku jsme jednoznačně považovali hranolky nebo ručně dělané nudle. K tomu jsme nejčastěji měli čínské zelí, bambusové výhonky, občas květák, sem tam rajče nebo bílé čínské houby. Občas bylo jídlo doplněno o maso, kterému Zdenda příhodně říkal - hópavé maso s trubičkami. Dvakrát jsme si doslova pochutnali na pečené kuřecí noze a osmažené slanině. Nutno dodat, že feferonkami by kuchař klidně mohl šetřit. Na druhou stranu to mělo něco do sebe. Zažívacími problémy jsme určitě i díky velmi ostré stravě netrpěli. Po obědě i večeři vždycky následoval meloun, ať už vodní nebo žlutý.
Oběd a večeře v BC Noshaq:
Tak na pochoutky v podobě kuřecích stehen, květáku či melouny si můžeme zajít nechat chuť. To vím už teď. Záchranou pro nás bude opět Travellunch, který si ale budeme šetřit do výškových táborů. Takže dole v BC si budeme nejspíš vařit brambory s cibulí a kečupem, které snad pořídíme na trhu v Iskhasimu. Možná jídlo zpestříme nějakým trvanlivým sýrem či šušeným masem. A pro případy, kdy začneme být po tolika dnech bez masa agresivní, budeme mít v záloze pár konzerv, které si pořídíme ještě v civilizaci v Dushanbe. Po zkušenosti s konzervami , které jsme kupovali na našich předchozích expedicích, nás asi brzo chuť na maso přejde a zase budeme poslušně na dehydratované nebo vegetariánské stravě. Tak třeba v Kyrgystánu jsme si pořidili pár plechovek rybiček a kuřecího masa ve vlastní šťávě. Dodnes mám živou vzpomínku, jak pod Pikem Lenina křoupám maso včetně kostí. Brrr. Husí kůže mi naskakuje ještě dnes?
A v Číně? Tam jsme naklusali do normálního obchodu a byli naprosto bezradní. Konzervy neměly žádný nápis v latince a ty jejich nápisy jsme fakt rozluštit nedokázali. Přesto jsme pár nějakých konzerv vzali. Nevím, co to bylo, ale myslím si, že jsme si pořídili jídlo pro psy nebo kočky, protože sladké nekořeněné maso bylo fakt pořádný hnus.
