Lezení v Omiši a raft na Cetině

Lezení v Omiši a raft na Cetině

Omiš – skvělá lezecká oblast nacházející se u ústí řeky Cetiny do Jaderského moře. V oblasti je celá řada lezeckých možností od jednodélkových cest po vícedélky. Jednodélkové cesty patří k těm delším, i když i kratší cesty jsou tu k dispozici. Délka cest se běžně pohybuje kolem dvaceti metrů, ale najdou se tu i spousty 35 nebo 40 metrů dlouhých jednodélek.
V Omiši je spousta lezeckých oblastí a v těch, co jsme zatím měli možnost lézt (Babina bara, Planovo, Stromorica a i vzdálenějěší Brela, jsou cesty velmi dobře a na husto odjištěny borháky a nýty.
Některé cesty jsou docela dost oklouzané, ale v porovnání se soutěškou Klanci v Paklenici, je to zatím ještě snesitelný stav. V některých sektorech jsme narazili na krásně ostrý vápenec.
Obtížnost cest je tu rozmanitá. Na své si přijdou i lezci lehčích cest i lezci, kteří vyhledávají těžké prásky. My si vybírali cesty v rozmezí obtížnosti 4b až 6a+.
K některým sektorům ani není třeba jezdit autem. Bohatě postačí kolo.
My bydleli v kempu v Duče, kde pronajímá karavany a stany CK Kalousek a až k nástupům cest v sektorech Planovo nebo Babina bara jsme to měli na kole 13. minut!!!

A my?
Na Kamčatce http://kamcatka2017.webnode.cz/ nás žádné pořádné skalní lezení nečeká. Ale dobrou fyzičku budeme rozhodně potřebovat. Kromě skoro každodenního tréninku jsme si naplánovali několik přípravných akcí zaměřených právě na zvyšování fyzické kondice. A k tomu patří i skalní lezení. Ono lézt každý den několik hodin ve výhni skal dá organismu docela zabrat.
Vyrazili jsme proto se Zdendou na týden do Omiše – krásné lezecké oblasti na břehu Jaderského moře a tam své lezecké touhy ukojili.
Náš pestrý program vypadal asi následovně. Ráno brzo vstát, sednout na kolo a dojet do skal. Do oběda lézt, co to jde, pak na kole návrat do kempu, relax v moři a na večer zase sednutí na kola a hurá zpátky do skal.
Druhý den to samé, jen jsme místo kola využili auta a dopravili se do vzdálenější oblasti. Po obědě zase zpátky, koupačka v moři a večer se jde zase do akce nejprve kolo a pak skalky.
Lezli jsme obtížnosti v rozmezí 4c – 6a+. Něco bylo oklouzané, něco ne.
Tento program jsme si zpestřili sjetím řeky Cetiny na raftu. Je to spíš pohoda, než nějaká divočina. Obtížnost I. max. II. Ale Cetina je krásná řeka a pár hodin pádlování také něco tělu dá.
Večery jsme trávili romanticky na břehu moře u svitu solární lampiček Coelsol, které jsme si přes den nabili a občas jsme si zabékali u kytary.
No řekněte, co víc si přát.

Fotogalerie